Evropské populistické a radikální strany plánují společnou volební taktiku

Dohodnou se v Německu

Ondřej Houska - redaktor

16. 1. 2017 00:00 (aktualizováno 07:17

Strany označované jako populistické nebo extrémní se v německém Koblenci poradí, jak uspět ve volbách.

Bývalý český prezident Václav Klaus, který tyto politiky opakovaně podpořil, se na schůzku nechystá. Letos budou volby v klíčových evropských zemích, jako je Francie, Německo nebo Nizozemsko.

autor: Reuters

Evropské strany označované za radikální a populistické se chtějí domluvit na vzájemné podpoře ve volbách. Ty letos čekají hned několik zemí Evropy − například Německo, Francii nebo Nizozemsko. Strany sdružené ve frakci Europarlamentu nazvané Evropa národů a svobody se proto tuto sobotu sejdou v německém městě Koblenc. Chtějí se domluvit na společné taktice. Hned několik populistických hnutí letos může ve volbách podle průzkumů výrazně uspět.

Do Koblence dorazí Marine Le Penová z francouzské Národní fronty, Geert Wilders z nizozemské Strany pro svobodu i šéf italské Ligy severu Matteo Salvini. Tyto strany tvoří páteř zmiňované frakce Evropa národů a svobody, do které se sdružily v Evropském parlamentu.

"Každý den nám bruselská Evropa odkrývá svůj zhoubný plán: zrušit národy a vytvořit nový globalizovaný řád, který ohrožuje bezpečnost, prosperitu, identitu, dokonce samotné přežití evropských národů," hlásá Marine Le Penová v poselství frakce.

Působí v ní partaje z celkem osmi zemí. Kromě už zmíněných patří k nejvýznamnějším Svobodná strana Rakouska. Její kandidát Norbert Hofer se koncem loňského roku jen těsně nestal rakouským prezidentem. Frakce má členy i z Rumunska, Polska, Británie a Belgie.

Tentokrát bez Klause

Češi na schůzce v Koblenci nebudou. Členy frakce Evropa národů a svobody nejsou všechny radikálně protievropské nebo protiimigrační hnutí. Petr Mach, jediný europoslanec české Strany svobodných občanů, se tak v Evropském parlamentu nepřidal k Marine Le Penové, ale k Nigelu Farageovi z britské euroskeptické strany UKIP. Ten se s Le Penovou dlouhodobě nesnáší a obviňuje ji z antisemitismu, i když je jinak jejich program v řadě věcí zaměřen podobně. Farage v europarlamentu vede vlastní konkurenční frakci, ve které s ním kromě Macha sedí např. italské Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla.

Bez ohledu na důsledky

Označení populismus je někdy používáno jen jako nálepka proti nepohodlným politickým konkurentům. V politologii je ale populismus pojem, se kterým se běžně operuje: "Populismus je politický směr, který usiluje o to, zalíbit se většině lidí tím, že splní přání voličů, ale nedbá při tom na středně- a dlouhodobé důsledky svých činů," říká například italská profesorka Benedetta Barbisanová.

Spojenci i soupeři

Radikální strany ostře kritizují přijímání uprchlíků a Evropskou unii. Ale třeba rakouští svobodní tvrdí, že z EU vystoupit nechtějí. Jsou taky pro přijímání běženců, kteří prchají před válkou. Stejně jako Alternativa pro Německo prosazují volný trh, zatímco třeba Marine Le Penová má v ekonomice blízko ke krajní levici.

Letošní klíčové volby

V Nizozemsku volí v březnu a Geert Wilders ze Strany pro svobodu v průzkumech vede. Marine Le Penová, šéfka Národní fronty, má ve Francii velmi dobré šance postoupit do druhého, rozhodujícího kola francouzských prezidentských voleb, které bude v květnu. I když by v něm podle průzkumů měla prohrát. Alternativa pro Německo se s největší pravděpodobností v podzimních volbách dostane do Spolkového sněmu.

Účast na shromáždění v Koblenci nemá v plánu ani bývalý český prezident Václav Klaus, sdělil jeho mluvčí Petr Macinka. Klaus několikrát vystupoval na předvolebních mítincích Alternativy pro Německo i prezidentského kandidáta rakouských svobodných Hofera. Veřejně podpořil i Le Penovou nebo Wilderse, se kterými se sešel.

Jen ta naše strana je hodná

Radikálně zaměřené partaje z různých zemí se dřív většinou nedokázaly domluvit. "Spolupráci až dosud bránilo vzájemné obviňování, např. Francouzi říkali o Rakušanech, že jsou nacisté, Rakušané zase o Francouzích, že jsou fašisté apod. Prostě podle logiky, že naše strana je hodná, ale ty ostatní jsou špinavé. To podle mě přestane," řekl HN znalec Svobodné strany Rakouska a zároveň její sympatizant, Lothar Höbelt, profesor historie na Vídeňské univerzitě.

Höbelt ale zároveň upozorňuje, že navzdory pokračující spolupráci se tato hnutí zdaleka neshodnou na všem. Le Penová, Wilders či Salvini chtějí referendum o vystoupení svých zemí z EU, rakouští svobodní s tím dřív taky koketovali, během loňska to ale opakovaně vyloučili. Podle Höbelta si strana "dobře uvědomuje, že Rakousko není Británie, že jeho místo prostě je v EU". Rakouští svobodní tak prý budou s Le Penovou nebo Wildersem spolupracovat pouze při snahách omezit kompetence orgánů EU.

Nic vám neřekneme

Tato nejednota se projevila i při přípravě schůzky v Koblenci. Část Alternativy pro Německo nechce být spojována s Le Penovou. "Národní fronta je vlastně socialistickou stranou," ohradil se v narážce na krajně levicový ekonomický program Le Penové šéf regionální berlínské organizace Alternativy pro Německo Georg Pazderski. Předsedkyně strany Frauke Petryová si ale prosadila svou a Le Penovou na schůzku do Koblence pozvala.

Partaje tak budou společně plánovat, jak co nejlépe uspět ve volbách. Podrobnosti ale tají. HN oslovily téměř všechna hnutí, která se schůzky zúčastní, ale bez odpovědi. Pořadatelé z Alternativy pro Německo z akce už předem vyloučili novináře. Německá veřejnoprávní televize ARD proto podle svého prohlášení uvažuje o žalobě. Odvolává se na to, že strany jsou placené z peněz daňových poplatníků, a tak by měly komunikovat s veřejností.

zahranicni.ihned.